Vyhledávání


Kontakt

Zemně v písku

E-mail: Kill3rM3trix@seznam.cz

Na vjeku nezáleží

18.09.2014 20:21

Byl velice vysoce tepelný deb, a Zillean opět přemejšlel nad Pantheonem, a jeho kůžovím pláštěm a špičkovím, špíčatým, a dlouhým oštěpem. Zašel, do šaten aby se tam, převlíknul. Prošel okolo Zeda se Šenem a ucítil opdivný zápach. Po tomto si, všiml že, na sobě Shen nemá oblečení z té krávy kterou ho viděl se Shenem, ulovovat. Tohle ho, ale tolik, nezajímlo.

Prošel dál tuhle šatnou na převlíkání najednou, povětřil známou vůni kožešiny z podobné krávy jako Shenova guma od spodních trenek. Tato vůně jakoby ho, zhltla jeho hodiny se zastavili. Pocítil chlad. Zimu. Mráz. Viděl tmu najednou. V té tmě nic nevidělale cítil jak mu, někdo odtahává prič z šaten uslyšel, zamykání dvěří rosvícení světla, *cvak* , cítil omamnou vůni tu která ho, předtím pohlcovala. Někdo ho nežne zatahal za fousy, a jemným hlasem zašeptal ''Seš opravdu bejk Zilane''  Tento pysklavý  hlas, by poznal všude byl to Pantheon.

Zilean cítil i přes ochlupení ja ho Pantheon hladí na nohouch u kotníků a smyřuje výše a, výš. Tudíž k jemu rozkroku k jeho, již léta nedoktnutemu přirození. Už ho hladil v rozkroku a druhou rukou, mu sundaval šátek z očí. Konečně !! Ho uviděl Pantheon Zileana vyslíkne do nahata a pokládá ho na studenou zem.. Zileanův penys se opírá o podlahu o které nikdy nesmýšlel takto. ''Ty se teda nezdá hochu'' popychoval Pantheona a olízl si vousi. 
Pantheon již byl také nahý,a jeho obrovský bambus, senádherně houpal stopořený ve větru v místnosti odkud už, nebylo úniku. Opravdu tvrdě si to rozdávali ''tvůj zadek je jako čerstvé opečeně houstičky'' řval Pantheon na starého a křechkého  Zileana a přitom, do prdele ho pýchal , svojim penysem. Oba nahlas vzténali a kňučeli Pantheon tahal toho skvostného hřebce se zadečkem jako, housky, za vousky a přidával na rychlosi a tvrdosti. 

Zmněnily polohu > Zilean se seděl na zem a Pantheon se posadil na jeho starý a vetchý panis, pomalu. Zilean zavzténal jak moc ho to vzrušilo. Oba se nazvájem udělaly tomu drhýmu do úst a spolkly to. Usnuly spolu vedlesebě v obětí na té chaldné zemni na které se válel : písek oštěp bambus, a oni.